Jsme knihomolové a to je fajn. Mít rád knížky je úctyhodné, čerpáme z nich moudrost, slovní zásobu, pobavení a spoustu úžasných zážitků. Milujeme knihy a na jejich stránkách ukryté příběhy. Ale kolik z nás knihomolů se zastavilo a řeklo si, jak to celé začalo?
Totiž pomocí knihtisku. Je nám jasné, že to vy moc dobře víte. Ale co je knihtisk a jak vlastně vznikal? Matné vzpomínky ze školy jistě máte stejně jako my (pokud nejste tiskaři a není to váš denní chleba), ale to je tak všechno.No, my se vám tady pokusíme stručně a přehledně popsat vznik a vývoj knihtisku.
Takže zaprvé, knihtisk je tisk z výšky, pomocí kterého mechanicky získáme identické kopie textů a obrázků. A všechno se to začalo dávno. Hodně dávno. Někdy na přelomu roku 1447 a 1448.
Za takového otce knihtisku je pak považován němec Johannes Gutenberg, i když historie tisku a ražení se táhne až třeba do Mezopotámie nebo staré Číny, kde se také pravděpodobně poprvé objevil tisk z výšky. Ale my se dneska budeme věnovat spíš panu Gutenbergovi, protože právě jemu vděčíme za to, že si můžeme číst.
Jedním z největších přínosů Gutenberga pro knihtisk bylo takzvané písmolijectví. Což je ve stručnosti obor, který se zabýval odléváním písmen a dalších znaků pro tisk, kdy se používala speciální slitina olova, antimonu a cínu, takzvaná liteřina. A díky tomuto převratnému vynálezu se mohl knihtisk rozšířit natolik, jak to známe dnes.
Najednou se staly knihy méně vzácnými a mohly se snadno dostat do rukou i ne moc bohatých lidí. Což mělo samozřejmě obrovsky pozitivní důsledek. Vzdělání. Díky knihtisku přestalo být vzdělání nedostatkovým zbožím, které si mohli dovolit jen ti nejvlivnější.
Stejně tak jako na samotné vzdělávání měl knihtisk také vliv na psaná pravidla jazyků, kdy se díky rozšíření textů jazyky sjednotily a nabyly spisovné, jednotné formy.
A v neposlední řadě měl knihtisk velký vliv na moderní autorskou činnost. Jinými slovy dal šanci spisovatelům, aby se jejich díla rozšířila a dělala potěchu všem, co mají rádi příběhy ukryté na stránkách. V podstatě díky tomu, si my dnes můžeme vybírat mezi tou ohromnou spoustou knih a spisovatelů.
Samozřejmě rozšíření knihtisku nebylo ze dne na den, a bylo za ním spoustu úsilí, ale roku 1500 existovalo 1100 dílen ve více jak 250 městech Evropy. V 17. století se pak knihtisk dostal i za moře do Severní Ameriky.
Nebylo to jednoduché a nebylo to hned, ale v průběhu pár století se knihtisk rozšířil po celém světě a vyvedl obyvatele z negramotnosti. A právě díky nabývající gramotnosti v 19. století přišla poptávka po levnějších knihách a všeobecně tiskovinách. Což mělo za důsledek pokrokové zavedení výroby papíru, vynálezů lepších tiskařských lisů a v neposlední řadě nových technik tisku, hlubotisk (tisk z hloubky) a litografie a ofset (tisk z plochy).
Nastal boom a všichni zkrátka chtěli číst. A my to chápeme.
Což ale mělo za následek, že ofset od poloviny 20. století přebral dominantní roli v tisku knih, novin a časopisů a tisk z výšky začal vytlačovat.
V dnešní době tedy převládá ofset a knihtisk se pomalu uchýlil do důchodu. Nicméně do historie se zapsal jako jeden z nejpřevratnějších vynálezů, díky kterému se lidstvo vymanilo ze spárů negramotnosti a nevzdělání, a díky kterému si můžeme užívat knížky tak, jak si je, milí knihomolové, užíváme teď.