Oba příběhy, vytvářející dokonalý myšlenkový celek, jsou čtivé, protože námět nesložitý autorka dovedlo rozvinout s psychologickou přesvědčivostí. Hrdinkou první novely, v níž se autorka soustřeďuje na otázku mezilidských vztahů, je úspěšná mladá architekta. Ta se ocitá v nemocnici a proniká k příčinám toho, proč k sobě lidé mívají tak daleko. Postupně se vrací do života a přichází na základní ideu, že život žijeme tehdy, pokud ho aktivně vytváříme. V druhé novele vykresluje autorka prostředí, kde se rodinný domek dostává na žebříčku hodnot výš než štěstí lidí, kteří se zde chtějí usadit.