Horké prameny a jiné povídky

Delší i krátké povídky. Rozchod -- Peníze -- Ráno -- Ježíšek údolí -- Náhrdelník -- Host -- Na horách.
„Tentokráte opustil spisovatel – až na dvě či tři výjimky – své zamilované valašské hory a vesnice a vybral ke svým povídkám náměty z nového prostředí: lázeňského a městského. Povídky nemají tedy onoho místního půvabu a barvitosti, jaká vyznačovala většinu dřívějších prací Jahnových. Jemně, průhledně, bez zbytečných realistických podrobností a přece výstižně kreslí spis. postavy a osudy většinou
dobrých lidí, jichž dotkl se život nějakou ranou nebo je postavil před nějakou obtížnou otázku. Jde i tu nejčastěji o lásku, ale vždy je to láska čistá, nevášnivá, někdy až chladně uvažující. Tak celá kniha
vyznívá směsí tichého smutku a stejně tiché životní radosti. Přece však radost tu převládá — na rozdíl od dřívějších, zvláště prvních knih Jahnových, jež melancholie obestírala skoro úplně.“